Dýňový krém s chilli

Já vím, už se blíží advent a dýně začínají mít pěkně odzvoněno. Před nějakou dobou jsem na Facebooku Bon Appétit sdílela fotku téhle dobrůtky a slíbila recept. No a pořád jsem se k tomu nějak nemohla dostat a nadávala si, že slibuju a pak nepíšu. Takže s velkým vroubkem ho vkládám až teď a doufám, že se vám povede sehnat dýni a že se hezky zahřejete tak jako já, když jsem vařila/jedla tento krém :)

Ingredience:

1 dýně (ideálně máslová, nicméně mně se na trzích povedlo sehnat jen Hokkaidó)

1-1,5l zeleninového/kuřecího vývaru

olivový olej

rozmarýn a tymán

1 chilli paprička

slunečnicová semínka na posypání

zakysaná smetana

sůl, pepř

Postup:

Hokkaidó dýně má jednu obrovskou výhodu - nemusí se loupat. Stačí ji nakrájet na menší kousky, posolit, popepřit, pokapat olivovým olejem, dát na plech, proklást rozmarýnem a tymiánem, promíchat a dát péct cca na 30 minut na teplotu 200 stupňů. Až se dopeče,  dejte ji do mísy/kastrůlu zalijte vývarem a promixujte. Vývar přilívám postupně, podle toho, jak polévku chci mít hustou. Radši si ho tedy nachystejte víc,  přinejhorším trocha zbyde. Nakrájejte si na kousíčky chilli papričku, část zamixujte, část můžete nechat nadrobno nakrájenou a přidat do krému. Do směsi už nedolévám žádnou smetanu ani nic podobného. Tento krém tak může sloužit jako celkem dietní pokrm - pokud držíte dietu jako já, dýně je naprosto dokonalá volba. Podávejte s trochou zakysané smetany a slunečnicovými semínky. Krutony jsou k tomuto krému taky fajn, nicméně všichni víme, že kutony a hubnutí nejdou dohromady. Ale když to nikdo nevidí, tak se to nepočíta, ale pšššt :)

Ještě jedna věc - můžete dát s dýní péct i jednu až dvě brambory - polévky tak bude víc, popřípadě brambora slouží na zahuštění, kdyby vám ujela ruka s vývarem :)

Bon Appétit!

Cuketové risotto

Co si budeme povídat, v tomhle horku nikoho asi moc nebaví vyvařovat něco, co vyžaduje déle, jak půl hodinu - ať už proto, že plotýnky rozehřejí celou kuchyň a postupně i byt na teplotu vyšší než ta venku, ale i proto, že už jen nad nimi stát, koukat jak to bublá a myslet na bazén, je celkem mučení. Přiznám se, že v těchto tropech vaření moc nedám a u nás doma se jedou saláty, výběr sýrů s bagetou, rychlé těstoviny (jako třeba tyhle domácí) anebo třeba právě správné risotto.

Risotto jsme tu už jednou dělali. Je to vlastně základ pro jakékoliv další - houbové, dýňové... A třeba právě cuketové, pro které jsme se rozhodli doma my. Zkusíte ho taky?

Ingredience:

2 šalotky
3 hrsti rýže arborio
1 litr vývaru (zeleninový nebo kuřecí)
250 ml bílého vína (to, co k risottu budete potom i pít)
2 hrsti tymiánu
1 hrst rozmarýnu
200 g parmezánu
3 lžíce másla
1 střední cuketa
3 lžíce olivového oleje


Postup:

Jak už jsem vysvětlovala dříve, není to až taková fuška. Na másle necháte zesklovatět šalotku (najemno), přidáte rýži a "osmahnete" ji asi minutku. Podlejete vínem, necháte vypařit, podlejete vývarem, necháte vyvařit... Toto za průběžného míchání stále opakujete. Mezitím si do trouby dejte pod gril na 250 stupňů cuketu, pokapte ji olivovým olejem, osolte, opepřete a proložte větvičkami rozmarýnu (je zde jen, aby ovoněl). Když už vám rýže hezky změkne (měla by ale stejně, jako italské těstoviny být mírně na skus), přidejte parmezán, tymián a lžíci másla. Cuketu můžete zamíchat, já ji raději servíruji navrch, vypadá to lépe.

Našla jsem reccepty, kde bylo razeno nastrouhat cuketu a pak ji takto nastrouhanou zapracovat do skoro hotového risotta a nechat ještě chvilku provařit. Moc k němu důvěru nemám, ale pokud jste již zkusili, budu ráda za Vaše postřehy :)

Dobrou chuť :)

Kuře na paprice

Aneb někdy taky vařím starou dobrou českou klasiku

Ikdyž to tak nevypadá, někdy si (a moc ráda) dám českou klasiku. No a ostatně jsem i zmiňovala, že drahá polovička miluje českou kuchyni, takže čas od času mě to popadne a vrhnu se na něco obyčejně neobyčejného. Tentokrát jsem už asi 14 dní měla strašnou chuť uvařit (ani ne tak sníst, ale uvařit) dobrou svíčkovou. Nakoupila jsem vše potřebné, dotáhla to domů a k mému naštvání jsem po bližším ohledání masa zjistila, že už jaksi není použitelné. No nevytočí to?

A tak jsem vyrabovala mrazák, našla zásoby kuřete a rozhodla se, že opráším jinou klasiku, kterou doma milujeme. Je pravda, že nejčastěji jsem dělala kuře na paprice s knedlíkem, ale měla jsem tak trochu náladu si ho dát nějak jinak, než obvykle - takže proč ne nočky? :)  Aspoň pro mě od běžného servírování s knedlíkem to byla docela změna. Snad si také pochutnáte. 

Ingredience:

Omáčka:

2 kuřecí stehna

1 cibule

1,5 lžíce sladké papriky

1 lžíce uzené papriky

1 kelímek smetany na vaření

4 kuličky nového koření

máslo a mouka na jíšku

pepř, sůl

Noky:

50g másla

1 vejce

450 g hrubé mouky

250 ml mléka

1 lžička kypřícího prášku

sůl

Postup:

Nejprve si v rozpáleném kastrolu nechte zatáhnout kuře. Jelikož jsem ve stejném kastrolu nechávala zesklovatět na másle cibuli, zatáhla jsem kuře na másle, ale tady si musíte dát vážně pozor, aby se nepřepálilo. Po zatáhnutí ho vyjměte a nechte zesklovatět zmíněnou cibuli. Zaprašte paprikou a to jak sladkou tak uzenou - uzená paprika všemu dodá spešl neodolatelnou chuť. Vraťte maso a podlijte vývarem. Nedávejte hned všechen, podlévejte průběžně. Změklé maso pak oberte a vraťte zpátky. Já nemám moc ráda provařenou a produšenou kůži, tudíž jsem vracela jen čisté maso. Přidejte smetanu, zahustěte jíškou a dle potřeby dosolte a dopepřete. Noky jsou pak už brnkačka - utřete si mášlo s vejcem a solí, postupně přidávejte mouku smíchanou s kypřícím práškem a dolévejte mléko. Vše nechte asi 20 minut odpočinout a pak jen tvarujte pomocí lžíce a dejte vařit do vroucí vody na asi 7 minut. A hotovo! Knedlíčky (nebo snad nočky? :) ) můžou být i z krupičky, každý sobě po chuti :)

Dobrou chuť :)

Quiche aux épinards - špenátový quiche

Quiche má jednu obrovskou výhodu – můžete vytvořit nepřeberné množství druhů, fantazii se prakticky meze nekladou a to vlastně nejen, co se týká těsta – doma máme sice asi nejradši klasiku. Základ je stejný jako na pokrývací těsto u Tarte tatin, nepřidává se žádný cukr, takže je to univerzál. Dá se ale změnit i druh mouky (například špaldová) anebo můžete použít i listové těsto jako to někdy dělá i moje francouzská tchyně J.

No a náplně… je jich taaaaak moc, ale já vám tu všechny hned psát nebudu, ať máte taky nějaké překvápko, až sem dám zase další recept ;). Ten dnešní je špenátový quiche (Quiche aux épinards). Špenát jsem jako malá nesnášela, asi jako každé druhé děcko. Pokud byste mi nedrželi buclaté tvářičky tak, abych měla otevřenou pusu a druhou rukou mi rvali vidličku se špenátem do pusy, možná byste uspěli. Jinak ale ne, vyhýbala jsem se mu jak čert kříži. A asi už jsem prostě natolik gastronomicky vyspělá (čti stará :D), že jsem si k němu tu cestu našla. A tady máte recept J

Ingredience:

Těsto viz recept na Tarte tatin

Náplň:

 

2 hrsti čerstvého listového špenátu anebo můžete i dát mražený (nechat samo sebou rozmrznout)

4 vajíčka

1 menší šálek smetany – čím tučnější tím lepší

1 střední cibule

1 stroužek česneku

1 lžíce másla

Slanina - nepovinná

Špetka muškátového oříšku

Sůl, pepř

Postup:

Dejte do trouby péct naslepo těsto na asi patnáct minut (180 stupňů). Mezitím si nachystejte náplň. Rozklepněte a ukvedlejte vajíčka se smetanou, přidejte sůl a pepř, nastrouhejte trochu muškátového oříšku. Na pánvičce si rozehřejte mášlo a nechte zesklovatět cibulku a česnek nakrájené najemnou, přidejte špenát a trochu poduste. Pokud máte chuť to vše nakopnout do next levelu, přidejte i slaninu, já ji v tomto quiche naprosto miluju! Stačí ji jen osmahnout s cibulkou. Ve chvíli, kdy máte těsto předpečené, zalijte špenát (trochu vychladlý) směsí vajíček a smetany, promíchejte a celou směs vylijte na těsto. Dejte péct na dalších asi 15 minut. Můžete do směsi přidat i sýr (jako u Pórkového quiche), já ale tento špenátový mám nejradši takto J

Bon Appétit!

Focaccia

Nedávno jsem se prodírala svými facebookovými statusy a objevila jich pár (asi 4 roky staré), kde se poprvé chystám na segedín či cokoliv jiného a upozorňuju všechny okolo, že asi brzo přijdu o kuchyň. Už tenkrát mě to bavilo, ale co si budeme povídat, o nějaké gastronomii se moc bavit nedalo. No a tak následovaly lekce stylem pokus-omyl, až jsem se dostala do stavu, kdy si troufnu říct, že tak trochu něco o tom vaření vím. Pořád se učím, pořád ještě někdy něco spálím, ale už i mám pár svých vychytávek, díky kterým je ten vařící život lehčí.

No a tak jsem se postupem času dostala i ke svému nezkazitelnému a blbuvzdornému postupu jak udělat to nejnadýchanější kynuté těsto. A nejlíp jsem si ho odzkoušela na focaccie. Kdo tvrdí, že italská kuchyně potřebuje spooooooustu surovin, aby byla dobrá, tak asi nic opravdu italského neochutnal. Jednoduchost, kvalitní suroviny a láska, to jsou ingredience, které budete potřebovat, nic víc, nic míň J A tahle trocha surovin vám bude stačit k vytvoření tohoto nadýchaně ůžasného italského chleba.

Suroviny:

500g hladké mouky (ideálně italské tvrdé mouky)

1 sáček sušeného droždí (7g)

325 ml vlažné vody

Dobrý olivový olej (báj vočko)

1 balení cherry rajčátek

Lístky bazalky

Špetka soli

Postup:

Do mouky si přidejte špetku soli a promíchejte, pocákejte troškou olivového oleje. Ve vodě si rozpuste droždí a přilejte směs do těsta. A vyhrnout rukávy, nasadit svaly a začněte pořádně hníst. Ve chvíli, kdy se vše spojí, vyndejte z mísy a začněte hníst – jednou rukou držte a druhou táhněte od sebe a srolujte. Opakujte a opakujte a opakujte… Až budete mít těsto pěkně uhnětené, dejte ho do mísy, a umístěte do trouby, kterou máte danou na mini mini minimum (cca 40 stupňů) a přikrejte mokrou utěrkou. Takto nechte asi 45 minut, pak vám těsto kráááááásně naběhne a budete ho moct rozprostřít do připravených forem (pečících mís) vymazaných oliváčem a posypaných hrubou moukou. Těsto pěkně namasírujte olivovým olejem (cca 1-2 lžíce a rukama rozprostřít po celém povrchu) a následně začněte ďubkat prsty do těsta pořádně ho promačkejte (proďubkejte). Do těsta dejte rajčátka zabalená do bazalky, přikryjte mokrou utěrkou a dejte na dalších 45 minut kynout. Pečte na 200 stupňů asi 25 minut. Po vyndání z trouby je potřeba na focacciu ještě pokapat ještě trochou olivového oleje, po pobytu v troubě má trochu žízeň ;)

Focaccia nemusí nutně být jen rajče a bazalka, je spousta dalších možností - s rozmarýnem, česnekem, brambory... můžete upustit uzdu své fantazii ;)

Buon appetito!

Letní rybízový koláč

Když dojde na rybíz, musím uznat, že se strašně ráda držím staré dobré klasiky - koláče s drobenkou. Je to prostě taaaaaaaak božské :) Navíc se nám rybízu urodilo vážně hodně, takže dostává dostatečný prostor v různých variacích. Už jsem ho použila do Apple Pie namísto lesního ovoce. Jeho nakyslost nebesky doplňovala nasládlost jablek. Prostě jedna báseň. No ale stejně tak jako dokáže doplňovat různá jídla, zaslouží si někde hrát i prim, no ne?

Rozhodla jsem se tedy, že se s vámi podělím o recept, který zkazíte jen když usnete při tom, co máte koláč v troubě. A to nepřeháním, jde totiž o recept jednoduchý jako facka, takže ho prostě a jednoduše dáte. A tečka :)

Ingredience:

Mistička rybízu - přiznám se, že jsem nijak zvlášť nevážila a nechám toto vážně na vás.

300 g prosáté polohrubé mouky

1 sáček prášku na pečení

240 ml mléka

170 g cukru krupice

4 lžíce oleje

2 vajíčka

60 g hrubé mouky

30 g cukru krupice

35 g másla

Postup:

Předehřejte si troubu na 180 stupňů a vymažte si formu máslem a vysypte hrubou moukou. Jakmile si tohle nachystáte, půjde to ráz naráz. Smíchejte si mléko, olej, cukr a vejce a pomalu přilévejte do mouky s kypřícím práškem (nejdřív samo sebou tyto dvě ingredience promíchejte). Utvořte hladké těsto, toto pak vlijte do formy, nasypejte na něj rybíz tak, aby byl krásně po celé ploše. No a zbývá jen promnout hrubou mouku, cukr a máslo, aby vznikla drobenka a tuto nádheru tím posypat, dát péct na 35-40 minut a máte hotovo :)

Vidíte, že to ani nebolelo. Prostě jednoduchá dobrota :) No a jak využíváte rybíz vy? Chystám se ho ještě zavařit na "styl brusinek" a stejně tak udělat i marmeládu - přiznejme si to, nic jiného na linecké totiž lepší není. Pokud se Vám ale klasika omrzela, doporučuju si udělat podobný Tarte jako jsem nedávno dělala z jahod - stačí jen vyměnit jahody za rybíz. Tady ale doporučuju přidat do vanilkového krému cukr navíc, aby se vám od rybízu nekřivila hu... pusa :)

Bon Appétit :)

Tarte aux fraises

Jahody, jahody, všude jsou jahody!! Pokud máte zahrádku a urodilo se jich tak nějak víc, než jste schopni zkonzumovat a vaření marmelády už vám leze krkem anebo prostě jen proto, že máte chuť, můžete okusit tento recept, který bude pro vás snad dobrou změnou :) Tarte aux fraises se dá připravit jako velký jahodový koláč, ale můžete si udělat i super cute pidi midi tarteletky a třeba je i někomu zabalit jako sladké překvapení.

Těsto není žádná fuška, je to přesně to, které jsme použili na Tarte Tatin. Jen doporučuju do něj dát trochu cukru (řekněme tak 50g). Klikněte ZDE, pokud si už postup výroby těsta nepamatujete :)

A zbytek?

Ingredience:

Krém:

250 ml plnotučného mléka

1 vanilkový lusk

50 g cukru moučky

25 gramů mouky

2 žloutky

A SPOOOOOOOOUSTA JAHOD.

Postup:

Nejdřív si vypracujte těsto a nechte ho odpočinout v ledničce. Tento čas vám bezvadně postačí k tomu, abyste si očistili, odstopkovali a narájeli jahody na plátky. Následně dejte "naslepo" péct těsto na 180 stupňů. Pokud si nepamatujete, co to je naslepo, přípomenu :) Vyválíte těsto, umístíte do koláčové formy, propícháte mírně vidličkou a přes něj dáte pečící papír, na který vysypete například hrách (popravdě, když je krize a doma nic není, sypu i třeba rýži, hlavní je splnit účel). Takto pečete asi 15 minut, následně odděláte pečící papír a necháte péct dalších 10 minut. Pak už nechte korpus jen vychladnout.

A jak na krém? Jednoduše. Rozkrojte vanilku, vyškrábněte semínka a dejte je do mléka spolu s luskem. Ty nechte spolu zahřívat. Mezitím si ušlehejte žloutky a cukr do světlé pěny a přidejte mouku. Hezky vše promíchejte. Ve chvíli, kdy vám mléko začne bublat, stáhněte ho z plotny a pomalu za stálého míchání přilévejte do vajíček s moukou a cukrem. Tuto směs pak stačí dát zpět na oheň, stále míchat a začne houstnout úplně sama. Nechte vychladnout v pokojové teplotě, pak může ještě přijít i do ledničky.

Teď už jen dát všechno dohromady! Na korpus natřete krém (promíchejte ho ještě než začnete natírat) a hezky dokola naskládejte jahody. Můžete i zlehka poprášit moučkovým cukrem. A.... BON APPÉTIT!

Levně a chutně aneb stal se ze mě rebel

Jsem takový malý Don Quijote. Byť se může zdát, že prát se s větrnými mlýny české porno gastronomie (kvalitou podobné béčkovému německému pornu) je předem ztracené, neztrácím ale optimismus a ani naději, že přece jen někdo pochopí a řekne si, že se to dá dělat i lépe. Proč ničit jídlo náhražkami a rádoby šetřením, když se můžou věci udělat tak, jak mají. Invenci a fantazii se meze nekladou, ale i tak by přece i jídlo mělo mít hlavu i patu. Asi ne.

Ráda se přidávámm do různých skupinek a sdílím svoje recepty, popřípadě ty, co jsem ozkoušela podle jiných a tajně doufám, že to někoho také osloví stejně tak jako se snažím něco se přiučit já. Bohužel ale konzumní porno průmysl prostě často vítěží. Jako ukázkový případ můžu dát dnešní příhodu s pizzou podle Hrušky. V jedné takové skupince se objevila jako naprosto famózní záležitost. Jako - really??

1) můžeme něco, co má s těstem na pizzu společnou jen mouku (a to ještě určitě ani ne tu správnou nazývat moukou?

2) heslo Jirky Babicy - Když nemáte protlak, nacpěte tam kečup.

3) celé dílo samozřejmě prezentujte, protože je to takový gastro zážitek, že o to ostatní nemůžete ochudit.

Rozumějme si - ať si každý jí, co chce, když mu to chutná. Ale pokud si doma usmažím eidam třicítku, šoupnu vedle majonézu a hranolky, asi to nebude nic tak reprezentativního, že bych se tím chlubila. A tak se stalo, že byla Terezka vyhozena ze skupinky za projevení slušné konstruktivní kritiky. A víte co? Vlastně žádná škoda. Ti, co si rádi uvaří trochu lépe a i si o tom přečtou, vědí, že se můžou podívat i jinam :)

Nedalo mi to ale a rozhodla jsem se, že čistě z ekonomického hlediska toto propočítám, jen jako malý důkaz, že levně a chutně jak je prezentováno není kromě Chutně vlastně ani Levně. A tady to máme:

Recept a la chef Hruška:

pomazánkové máslo - počítám cca 20 Kč

stejné množství mouky - kelímek cca 120 g = 1,7 Kč (cena za 1kg mouky cca 14 Kč)

špetka soli (nepočítám)

kečup - i kdyby 2 Kč

Mozzarella - 30 Kč

stroužek česneku - nula nula nic

sušená bazalka - 3 Kč (předpokládám,  že tam vysypu 1/4 pytlíku za 13 Kč)

Podtrženo a sečteno: 56,70 Kč

Recept a la smysluplný kuchař (vycházím z receptu Gennara Contalda):

500 g mouky - 7 Kč

1 lžička soli - stejně jak u Hrušky tady sůl cenově nepočítám

7 g sušeného droždí - 7,90 Kč (Tesco cena)

300 ml vody (teče z kohoutku, to snad taky počítat nemusíme)

2 lžíce passaty s jedním stroužkem česneku - řekněme 5 Kč

Mozarella - 30 Kč

Lístky čerstvé bazalky - nic, protože správný kuchař si ji pěstuje

Pokapání oliváček - těch kapek je tak málo, že to snad taky nemá cenu počítat

Podtrženo a sečteno: 49,40 Kč (50 i s oliváčem, který takto odhadnu)

Jestli se vážně chceme plácnout přes kapsu, tak nastrouháme i parmezán než pokladmeme mozzarellu, nicméně toto nastrouhání nám nehodí víc jak pět korun. Mám pocit, že jsem ještě cenově někde nadhodnotila, takže ve výsledku se můžeme pohybovat ještě níž. Navíc těsto na pizzu z půl kila mouky není na jednu pizzu, ale několik, takže když porovnáme s prvním receptem, vyjde těsto ještě daleko levněji.

Takže hlavně vařme levně a chutně a nebojme se trochu přemýšlet, ikdyž to někdy bolí :)

Dobrou chuť :)

Jahodová marmeláda - upgrade

Asi to znáte, máte recept, který je prostě super, vaříte ho tak už strašně dlouho a najednou blik! Vyskočí žárovka a vás napadne, že se to dá udělat ještě nějak jinak. Nikdo neslibuje, že za každou cenu lépe, ale šance tu je. A hlavně to bude originál a až přijde návštěva, tak se vás všichni na ten kůl nápad budou strašně ptát.

A tak se mi stalo, že v tom našem domečku, kam jsme se přestěhovali, mě popadla zavařovací marmeládovo medovací mánie. Válení se v zavařovačkách ale není ten důvod proč jsem tak dlouho nic nenapsala - změna práce bohužel sebou mimo těch příjemných změn nese i spoustu učení se a stresu, takže domů dojdete tak, že sebou švihnete do postele a v případě, že počítač používáte celý den jako já v práci, nechcete ho už ani vidět. No a tak jsem jen vařila, zavařovala, pěstovala a spoustu věcí i dokumentovala, aby až jako teď konečně přijde energie a oproti tomu euforie a zároveň vyčerpání z nové práce trochu opadne, jsem mohla přidávat recepty ostošest. (Vím, pořád ještě vám dlužím recept na creme brulee - ti, kdo sledují FB, to vědí). A tak se teď vracím s receptem na ultra mega dobrou marmošku, která je ještě vydařenější než ta první, co jsem sem dávala. Tak snad bude chutnat :)

Ingredience:

1 kg jahod

800 g cukru (krystal či krupice)

10 lístků máty

1 citron

Postup:

Očistěte si jahody a smíchejte asi 3/4 z celého množství s půlkou cukru. To vše řádně prošťouchejte šťouchadlem na brambory a pak ještě promixujte tyčovým mixérem. Ideálně pak můžete ještě přepasírovat. Tuto směs pak začněte zahřívat. Po cca 10 minutách přidejte zbytek cukru a lístky máty a promíchejte. Vařte takto na mírném ohni asi půl hodiny, pak vyndejte lístky (když zůstanou déle, chuť máty je moc silná - někomu to šmakuje, ale doporučuju radši zlehka) a přidejte zbytek nadrobno pokrájených jahod (mám v tom ráda malé kousky, takže pokud to není podle vašeho gusta, můžete je rovnou rozmydlit všechny už na začátku). Vařte ještě něco přes hodinku, nakonec na posledních 5 minut přidejte šťávu z citronu. Stačí už jen nandat do sklenic a je hotovo :)

No a jakou marmeládu/džem/zavařeninu máte rádi vy? Máte nějakou ozvláštněnou marmeládu? A co vůbec děláte s úrodou jahod?

Plněné těstoviny se šalvějovou omáčkou

Než jsem se dostala k tomu, že udělám domácí těstoviny, trvalo to nějakou dobu. Přiznávám bez mučení, že se mi s tím nechtělo drbat a tohle je jedna z mála věcí v kuchyni, kdy jsem celkem pohodlná a ráda nakoupím v obchodě polotovary byť jen ty nejlepší. No a tak jsem se přemlouvala a přemlouvala, až jsem to jednoho dne nevydržela a prostě jsem se do toho pustila. A výsledek stál za to! Je pravda, že na denní výrobu to do momentu, kdy budu mít strojek, neplánuju, ale tohle už je taky v řešení :) Netuším, jak správná italska mamma může válet obden těsto, aby se její rodina najedla. Já bych to nedala :D

Ingredience:

Těstoviny:

100 g semolino mouky

1 vejce

Náplň:

100 g ricotty

100 g špenátu

2 lžíce strouhanky

2 lžíce čerstvě nastrouhaného špenátu

1 žloutek

špetka muškátového oříšku

sůl, pepř

Omáčka:

2 lžíce másla

1 naběračka vývaru

lístky šalvěje

Postup:

Začněte těstovinami. Smíchejte mouku a vajíčko a pořádně propracujte. Bude to chtít trochu zaposilovat, ale dá se to :) Těsto nechte odpočinout asi půl hodinky. Tuto dobu využijte na přípravu náplně - stačí jen vše smíchat dohromady a pořádádně promíchat. Těsto vyválejte nebo přojeďte strojkem na co nejtenší možnou tloušťku a nakrájejte na čtverečky. Na těsto dobrostřed položte kuličku náplně, přeložte na trojúhelníček, zmáčkněte okraje, aby nevylezl a kraje stočte do prstýnku. Vařte ve vroucí osolené vodě, dokud nevyplavou nahoru. Čas varu vystačí na nachystání omáčky. Na rozpálenou pánvičku nalijte vývar, přidejte máslo a promnuté lístky šalvěje. Hotové těstoviny přidejte na pánvičku k omáčce a trošku povařte spolu. Mně se povedlo je malinkou přichytit, ale mně to tak moc chutnalo. Další, co jsem dělala druhý den, už byly dokonalé, ale ty jsem samozřejmě zapomněla vyfotit :D Nezapomeňte na parmezán na posypání a snítku šalvěje na ozdobení. Náplň můžete klidně dělat napůl ricotta a napůl feta, aby měla výraznější chuť, ale zas s ohledem na to, že nechcete ztratit chuť šalvěje, není to nutné :)

Buon appetito!

Lemon Curd

Co si budeme vykládat, aktuální počasí je opravdu aprílové a mění se co minuta, možná i častěji. Už jsme se zahřáli celerovým krémem, no a teď je čas něčím to léto a teplo přivolat. A čím se volá lépe, než citrusy? Lemon curd má navíc spoustu využití - můžete ho dát do dortu, do jogurtu anebo na opečený chléb k snídani. A pozor, tenhle citrónový krém strašně rychle (a sááááááám) mizí z ledničky :)

Ingredience:

3 citrony

110 g cukru krystal

60 g másla

5 žloutků a 2 celá vejce

Postup:

V misce si smíchejte cukr, vejce, kůru z jednoho citrónu a vymačkanou šťávu ze všech tří a začněte pomalu zahřívat na vodní lázni. Stále míchejte metličkou až do chvíle, než vám celá směs krásně zhoustne. Odstavte a vmíchejte máslo. A šup do ledničky! Ideální na jídlo je do 5 dnů od výroby, ale věřte, že tak dlouho stejně nevydrží :) A už po jedné lžičce máte pocit, že je léto hned za dveřmi! 

Dobrou chuť :)

Celerový krém

Jak to tak při pohledu z okna vypadá, zimě se ještě tak úplně nechce pryč a tak je někdy potřeba se pořádně zahřát. A čím jiným, než hezky horkým krémem? Myslím, že už jsem zmiňovala, že mám právě daleko radši krémy, než "vodové" polévky, takže pokud už vařím polévku, je to právě ta krémová. A mezi favority patří bezkonkurenčně tahle celerová.

Vím, ne každý musí celer a ne každý si ho rád dá - sama ho až tak nevyhledávám, ale prostě v polévce se ho můžu utlouct. A tak třeba změní i Váš názor na něj :) Na recept prakticky "nic" nepotřebujete, zato je výsledek moc chutný.

Ingredience:

1 bulva celeru

2 menší cibule

3 stroužky česneku

2 lžíce másla

cca 1 l domácího zeleninového vývaru (začly farmářské trhy, tak jsem si navařila do zásoby a teď na mě čeká v mrazáku :))

1/4 muškátového oříšku

sůl, pepř

1 lžíce zakysané smetany

bylinka na ozdobení

Postup:

Na másle nechte zesklovatět cibuli a česnek, přidejte na kostičky nakrájený celer a opékejte asi 5 minut. Zalijte vývarem a nechte provařit do změknutí. Následně rozmixujte a pokud chcete mít polévku hodně hladkou, tak ji můžete i přepasírovat. Já ji mám radši jen rozmixovanou, takže to už víc neřeším :). Jelikož se vývaru nepřidává až tolik a celeru je v polévce dost, samotné rozmixování by mělo zajistit dostatečně hustou polévku. Osolte, opepřete, nastrouhejte muškátový oříšek a provařte ještě asi 5 minut. Podávejte se lžící zakysané smetany a krutonky. 

Dobrou chuť :)

Apple Pie

Jablka jsou někdy zbytečně podceňovaná. Spousta lidí si myslí, že jako ovoce jsou moc obyčejná a tím se na ně dost často zapomíná. A je to chyba! Existuje spousta pokrmů z jablek, která vám připomenou, jaké dobroty se z nich dají vyčarovat - Tarte Tatin, starý dobrý štrůdl anebo právě Apple Pie. A přitom nachystat ho není taková věda.

Já jsem se rozhodla tento koláč ještě malinko ozvláštnit a připravit takovou méně tradiční verzi koláče, který je pro Američany něco jako naše bábovka - naprostá samozřejmost a znamení domova. Nutno také poznamenat, že k jeho proslavení u nás značně přispěl film American Pie. Tam spíš jde o ten klasický, ale všem vám doporučuju pustit fantazii na plné obrátky a ten váš si taky trochu ozvláštnit.

Ingredience:

Těsto:

350 g hladké mouky

220 g másla (změklého v pokojové teplotě)

60 g cukru krupice

1 vejce a 1 žloutek navíc

Náplň:

6-8 jablek

1/2 menšího šálku lesního ovoce

120 gramů přírodního cukru

šťáva z 1/2 limety

1 lžička skořice

1/2 panáku brandy

špetka mleté vanilky (opravdu zlehka!)

1/4 mletého muškátového oříšku

20 g másla

1 panák mléka

Postup:

Nejprve si ušlehejte máslo a cukr, aby vám hezky zesvětlalo, následně přišlehejte vejce a pak po částech (teď už vařečkou) přidávejte mouku a vše zpracujte do těsta a nechte ho cca 45 minut odležet. Jablka oloupejte a nakrájejte na kostičky. V hrnci je smíchejte s cukrem, šťávou z limety, skořicí, brandy, vanilkou a muškátovým oříškem a asi 10 minut lehce provařte. Do vymazané formy si rozprostřete půlku těsta, propíchejte vidličkou a vysypte na ně připravenou směs jablek. Po jablkách lehce "poházejte" lesní plody. Nepřidávala jsem je k provaření jablek, aby celou směs neobarvily - takhle vám udělají jen hezké žíhání. Důležité je nedat jich moc, jen tak zlehka pro efekt (ať už vizuální nebo lehkou kyselost). Na vše poklaďte kousky másla a překryjte vrchní část druhou půlou těsta. Je jen na vás, jestli z vrchní části uděláte z proužků mřížky, vykrojíte navrchu hvězdičku jako já anebo uděláte klasické 4 zářezi do křížku. Potřete máslem a dejte péct cca na 20-25 minut na 210 stupňů.

Enjoy your meal - nechte si chutnat! 

Chilli karbanátky

Nic se vám nechce vymýštet a přesto máte chuť na teplou večeři? Zkuste tyhle karbanátky. Pikantní směs se dá použít i do chilli burger, které tu časem taky přidám. Asi jste si už všimli, že s mletým masem vařím celkem dost receptů. Je to dané i tím, že nabízí obrovské množství variant, které můžete vymyslet a zároveň je práce s ním poměrně rychlá. Aby i z mletého masa byl požitek, nechte si ho ideálně namlít u vašeho řezníka (aspoň budete vědět, co v něm je), popřípadě si ho namelte sami. V krajním případě se v obchodě pečlivě dívejte na etiketu. Doporučuju spíš směsi hovězí, v případě nejvyšší nouze směs s vepřovým. Ale opravdu v nouzi :)

Ingredience:

500g mletého masa

1 vajičko

1 lžíce dijonské hořčice

2 chilli papričky

100 g parmezánu

50 g strouhanky

čerstvé bylinky

sůl, pepř

olivový olej (na osmažení)

Postup:

Mleté maso smíchejte se všemi ingrediencemi a vytvořte menší kuličky, které pak zmáčnete do požadovaného tvaru. Jako bylinky jsem přidala posekané oregano a tymián, chilli papričky jsem nakrájela najemno i se semínky, aby to vše mělo říz. Opečte na pánvi s kapkou oleje. Pokud chcete tyto karbanátky jako večeři, určitě si vystačíte s rukolovým salátkem (chystala jsem ho i u kuřete s batáty - zálivkou na salát popisuji zde) a bagetkou.

Dobrou chuť!

Pikantní plněné brambory

Že brambory neslouží jen jako příloha k masu a že se z nich dá vykouzlit i samostatné jídlo na večeři anebo i rychlý oběd, snad víme všichni. A to ať už mluvíme o francouzských bramborách, španělské tortille (neplést si s mexickou plackou, tohle je něco úúúúplně jiného) anebo právě plněné brambory. Ano, přiznávám, dají se jako příloha dát taky, ale stejně tak neurazí jako samostatné jídlo.

 

Najdete určitě spoustu receptů s nivou a šunkou nebo i pomazánkovým máslem. Já jsem se rozhodla dát těmto bramborám troche jiný říz. Nachystala jsem brambory, které bych snad pro jejich pálivost nazvala a la Mexicana :) Zkuste je, snad i vám budou chutnat :)

 

Ingredience :

 

10 středních brambor

100 g slaniny

100 g čedaru

2 pikantní papričky (tentokrát jsem použila domácí naložené feferonky)

100 g zakysané smetany

1 střední cibule

1 stroužek česneku

1 lžíce másla

bylinka na ozdobení

sůl, pepř

 

Postup:

 

Nejprve si uvařte brambory ve slupce, po uvaření je sceďte a ochlaďte ve studené vodě. Seřízněte vrch brambory a vnitřek vydlabejte. Nechte po stěnách dostatek brambory, aby vám to vše drželo. Vydlabanou hmotu si dejte stranou do misky. Už mezitím, co se Vám brambory vaří si můžete dát na másle osmažit najemno nakrájenou cibulku a česnek a poté i slaninu na drobné kostičky, ke které pak přidejte i pálivou papričku (nadrobno). K této směsi jsem přidala i vnitřek vydlabaných brambor a prosmažila (vnitřek nejdřív promačkejte jak na šťouchané brambory). Směs si pak dejte do mísy a promíchejte s nastrouhaným čedarem. Podle potřeby ještě dosolte a dopepřete, můžete donitř nasekat i nějakou bylinku - třeba rozmarýn. Já jsem na ni tak intenzivně myslela, až jsem na ni hlava děravá zapomněla. Ale i tak to byla dobrota :) Směsí naplňtě brambory a dejte péct pod gril (dá se dělat i na venkovním) na 250 stupňů asi 15 minut, jednoduše než se vše hezky zapeče a chytne barvičku. Podávejte se zakysanou smetanou a bylinkou.

 

Dobrou chuť!

Quiche aux poireaux - pórkový quiche

Francouzská kuchyně stojí na různých variantách quiche, který se v týdnu ve francouszkých rodinách podává poměrně často. Postupně bych tu chtěla několik klasických, ale i mých vlastních verzí představit. Začali jsme naprotou klasikou Quiche Lorraine a nyní přišel na řadu pórkový quiche. Můžete ho připravit na několik způsobů. Hodně často jsem viděla pouze pórek a ovčí sýr, narazila jsem ale i na recept se slaninou. A ten vám tu právě ukážu.

 

Pokud jde o těsto, rozhodla jsem se upustit od těsta, které jsem použila na Quiche Lorraine a naopak se přikláním k tomu, které jsme už zkusili na Tarte Tatin. Samotné těsto v sobě nemá cukr, takže se dá použít i na slané koláče. Zásadní rozdíl v těste, které jsme měli u Quiche Lorraine a v tom na Tarte Tatin, je v přidaném žloutku. Myslím, že tohle dělá celý rozdíl chutě a i textury a mně prostě chutná víc. Na internetu je ale spousta  verzí, tak třeba vám bude vyhovovat nějaká jiná :)

 

Ingredience:

 

Těsto (viz Tarte Tatin)

 

Náplň:

 

1 pórek

4 vejce

150 ml tučné smetany (ším víc tuku, tím líp)

100 g slaniny

1 menší cibule

1 lžíce másla

ovčí (kozí) sýr
50g čerstvě nastrouhaného parmezánu

špetka muškátového květu

sůl, pepř

 

Postup:

 

Nakrájejte najemno cibulku a osmahnětě na másle. Přidejte slaniny a pěkně ji vyškvařte a nakonec přidejte na kolečka nakrájený pórek a vše promíchejte. Na pánvičce restujte dokud pórek nezměkne. Směs potom odstavte. Hotová bude vypadat asi takto:

 

Z ledničky si vyndejte předem připravené těsto, vyválejte na pečícím papíře a rozprostřete do koláčové formy. Na dně propíchejte vidličkou a pečte 10 minut na 180 stupňů takzvaně naslepo (překryté pečícím papírem a zasypané například čočkou - tím předejdete zvednutí těsta). Mezitím, co se vše peče, rozšlehejte vajíčka se smetanou, opepřete, osolte a přidejte muškátový květ (na něj pozor, je to mrcha výrazná, tak se to nesmí přehnat). Se solí jen zlehka, slaná je už slanina. Do směsi jsem přidala i malinko nadrobno pokrájeného rozmarýnu. Mírně předpečené těsto vytáhněte z trouby, rozprostřete kousky sýru (kupte takovou tu ruličku čerstvého ovšího/kozího sýra), navrstvěte směs s pórkem a slaninou a nakonec zalijte vajíčky se smetanou. Pečte dalších 15-20 minut. Pár minut před koncem quiche vyndejte a posypte ještě parmezánem a vraťte do trouby asi na 2 minutky. Není to povinnost, ale nám to doma právě s parmezánem šmakovalo :) A hotovo! :)

 

Bon appétit ! 

 

Kuřecí stehna s batáty a rukolovým salátem

Musím říct, že asi vážně nemám štěstí na koření U Salvátora. O víkendu mají bohužel zavřeno a když jsem se už konečně dohrabala k tomu, že tam skočím po práci, zjistím, že mají celý týden zavřeno. Smolík. Naštěstí jsem ale věděla, že v centru je další obchůdek s kořením, jen asi ne tak poetický jako Salvátor. Teda aspoň co se o něm píše. A tak jsem se dostala ke koření od Antonína. Obchůdek má svoje kouzlo, příjemné prodavačky, nádhernou kasu a velký výběr. Takže asi ostatní weby kecaj, protože mně se tam líbilo. Odešla jsem nakonec se směsí na kuskus, Jalapeno kořením, vanilkou a směsí, co se jmenuje Chimichuri.

A co v takovém chimichuri je? Chimichurri pochází z jižní Ameriky, patří k tzv. salsa verde (může být i červená) a používá se především na grilování masa. A tak jsem se rozhodla, že ho otestuji na kuřeti. A když jižní Amerika, tak rovnou s batáty.

Ingredience:

2 batáty (jsou celkem velké a dají se koupit právě v balení po dvou)

2 červené cibule

2 pariky (například zelená a žlutá, použijete z každé jen půlku, takže ve výsledku je potřeba jen jedna :D)

4 celá kuřecí stehna

Olivový olej

1 lžíce másla

2 lžíce Chimichuri koření od Antonína

Sůl, pepř

Postup:

Pečlivě si omyjte batáty a nakrájejte je (i se slupkou) na drobné kostičky. Poté oloupejte cibuli, nakrájejte na čtvrtky, papriku nakrájejte na kostičky. Zeleninu pak dejte do pekáčku nebo hrnce, co může do trouby. Vše zakápněte olivovým olejem, osolte, opepřete a promíchejte. Kuřecí čtvrtky opláchněte a osušte. Důkladně osolte. Do mističky si dejte koření (promněte v rukách, aby se vůně kezky uvolnila) a zalijte olivovým olejem. Touto směsí pečlivě potřete každou čtvrtku a tu poté zabalte do alobalu a dejte na zeleninu v pekáčku. Pečete asi 40 minut na gril programu o 200 stupních. Poté vyndejte kuře z obalu, šťávu z něj nalijte k zelenině a kuře položte na zeleninu a poklaďte ho kousky másla. Pečte ještě deset minut na 250 stupňů pod grilem. A hotovo! My jsme podávali ještě s rukolovým salátkem (rukola, rajčata, parmezán a parmská šunka, zálivka z kapky medu, citrónu, balzamika, soli a pepře).

Takže Buen provecho! Anebo klidně i dobrou chuť :)

Přehled receptů

Předkrmy

• Bruschetta
• Focaccia
• Pâté fait maison
• Pikantní plněné brambory

Polévky

• Pórkový krém
• Celerový krém

Maso

• Chilli con carne
• Chilli karbanátky
• Kuřecí stehna s batáty a rukolovým salátem
• Kuře na paprice
• Kuskus s pikantní směsí aneb co dům dal
• Plněná zelenina s roymarýnovými brambory
• Shepherd's pie
• Sladko-kyselé kuře s rýží

Těstoviny a risotta

• Cuketové risotto
• Krémové risotto
• Plněné těstoviny se šalvějovou omáčkou
• Spaghetti carbonara
• Spaghetti pomodoro
• Zapečené těstoviny s mozzarellou

Quiche

• Quiche aux épinards - špenátový quiche
• Quiche aux poireaux - pórkový quiche
• Quiche lorraine

Dezerty

• American pancakes
• Apple Pie
• Caramel beurre salé
• Chouquettes
• Čokoládové brownies
• Čokoládový dort
• Jahodová marmeláda a Jahodová marmeláda upgrade
• Lemon Curd
• Letní rybízový koláč
• Meringue
• Mousse au chocolat
• Skořicovo-jablečný koláč
• Tarte au citron meringuée
• Tarte au chocolat
• Tarte aux fraises
• Tarte Tatin
• Tvarohový koláč

Nápoje

• Svařák